Pieter ten Hoopen

Dokumentární film a fotožurnalistika

Lidé jsou lidé, ne pouhá čísla. Hovoříme o životech, o rodinách s dětmi a o párech, které se milují stejně jako my.

O speciálním projektu

Projekty Pietera ten Hoopena přinášejí trochu jiný pohled na uprchlickou krizi, když v Turecku a v Mexiku sledují vztahy párů a rodin, které opustily své země s vidinou toho, že si vybudují lepší život.



Otázka: Co vás inspirovalo k uskutečnění projektu Love Stories?

Příběhy, na kterých pracuji, jsou osobní – tak, jak tomu bylo vždy –, a mohu se proto věnovat těm, které chci zrovna vyprávět. Mé příběhy se soustředí především na humanitární krize nebo na válku, tedy na témata, která jsou bezpochyby náročná a znepokojivá. V rámci tohoto projektu jsem se chtěl zaměřit na pozitiva, která lze v negativních situacích najít. Uprchlická krize je v posledních letech široce publikovaným tématem, a tak jsem se na ni chtěl podívat jiným způsobem. Zaměřil jsem se proto na „uprchlické love story“, které by dodaly sílu a naději těm, kteří se snaží vybudovat si lepší život. Láska je jednou z nejdůležitějších součástí lidského života. Dává nám pozitivitu a naději i v nejkrušnějších chvílích, jaké právě prožívají mnozí z těchto běženců. Tyto fotografie zachycují páry a rodiny, které zrovna zažívají ty nejkrušnější okolnosti a ukazují, jak jim na cestě dál pomáhala právě láska.

Otázka: Jaká místa jste navštívil a co vás přimělo zavítat právě do těchto částí světa?

Turecký Istanbul je hlavním střediskem pro uprchlíky ze Sýrie, a proto toto místo bylo klíčové. Hrůzy války v Sýrii jsou nepředstavitelné. Mnoho lidí odsud muselo uprchnout a své rodiny i blízké nechat za sebou. Potkal jsem páry jako například Mohammada a Nadu, kteří opustili všechno – majetek, komunitu i způsob obživy – jen aby nalezli bezpečnější život. Druhým místem, které jsem navštívil, bylo Mexiko. Většina lidí, které jsem tu fotografoval, pocházela ze Střední Ameriky a utíkala před chudobou, násilím, politickým útlakem a problémy spojenými se změnou klimatu. Loni na podzim zahájilo zhruba 7 000 uprchlíků-migrantů cestu přes Střední Ameriku, napříč Mexikem. Na hranice USA se dostaly zhruba 4 000 z nich. Chtěl jsem se něco dozvědět o lidech, kteří se přidali k této uprchlické karavaně a zažili, jaké to je opustit rodinu a blízké v naději na lepší budoucnost.





V Mexiku jsem potkal zajímavý pár. Jmenovali se Christian a Daniella a patřili k uprchlické karavaně v provincii Oaxaca. Daniella, která byla těhotná, mi prozradila, že se s Christianem potkali před čtyřmi lety na pláži v Hondurasu a byla to láska na první pohled – vzali se pouhých 15 dní po seznámení. Jejich příběh je však plný smutku, neboť když prchali z domova, museli tam nechat malou dcerku, která by dlouhou cestu nezvládla. Takové rozhodnutí je zdrcující pro každého rodiče. Se svou dcerou se chtějí spojit, jakmile se dostanou do Spojených států. Hledání pohnutých osudů, jako je tento, je důvodem, proč jsem se vypravil zrovna do těchto míst.





Otázka: Kolik plánování a příprav jste před započetím tohoto projektu musel provést?

U projektů, jako je tento, je vždy nesmírně důležité provést pečlivý průzkum – musíte se pořádně připravit. Před cestou jsem si důkladně promyslel, jaká místa navštívím a proč, a spojil jsem se s místními lidmi, aby mi tak říkajíc připravili půdu. Tito lidé své okolí dobře znají a mohli mi tedy poskytnout neocenitelné informace o daných oblastech, abych se dostal přesně na místa, která chci fotografovat. V rámci příprav si však musíte nechat i určitý volný prostor, abyste se mohli přizpůsobit okolnostem. To platí zvláště za těchto podmínek, kdy se trasa migrantů může každou chvíli změnit. Nikdy nevíte, kam vás příběh zavede, a to je na fotografování krásné. Tyto neplánované chvíle určují konečný výsledek.

Při projektu, jako je tento, také musíte zajistit, aby vaše vybavení nebylo příliš těžké ani vás jinak neomezovalo. Fotoaparáty a objektivy Nikon, které jsem si vybral, byly pro cestu, na kterou mě tyto milostné příběhy zavedly, jako stvořené.





Otázka: Jakým těžkostem jste během cesty čelili?

Zjistil jsem například, že když se zamiluji do nějaké myšlenky, neznamená to, že mé nadšení sdílejí i ostatní. Proto je důležité spolupracovat s lidmi, kteří věří v to, co děláte, a v příběhy, které vyprávíte. Tohle je jedna z největších výzev, když pracujete na fotožurnalistických projektech, a já jí ve své kariéře čelil už mnohokrát. Také musíte najít lidi, kteří vás berou a jsou ochotni vám odvyprávět své příběhy a nahlédnout přitom do vlastní bolestné minulosti. Mnozí jsou traumatizováni tím, co zažili, takže musíte být citliví a velmi opatrní, abyste na ně příliš netlačili Pro mě to byla obrovská výzva, ale měl jsem štěstí. Potkal jsem páry, které byly ochotny se mnou otevřeně hovořit o svých pocitech i o tom, čím si prošly. Ti lidé pochopili, jaký příběh chci vyprávět, a podělili se se mnou o své pohnuté příběhy lásky a věrnosti.





Otázka: Překvapilo vás něco, když už jste byl na místě?

Překvapilo mne, jak otevřeně a volně lidé o lásce hovoří. Možná je to jen můj vlastní odraz, protože sám na něco takového nejsem zvyklý, ale upřímnost těchto lidí mne opravdu udivila. Ti lidé zrovna prožívají velmi krušné časy, něco, co z naší západní perspektivy dokážeme jen těžko pochopit, a přitom spoléhají na to, že jim na cestě k cíli pomůže láska a rodina. Láska je pro ně nástrojem k přežití – možná tím nejsilnějším.

Otázka: Jaký byl váš nejoblíbenější moment z této cesty?

Prožil jsem spoustu chvil, které se mi vryly do paměti, a tak je těžké vybrat jen jednu z nich. Naslouchat způsobu, jakým tyto páry hovoří o sobě a mezi sebou, bylo neuvěřitelně dojemné, na to nikdy nezapomenu. Je vážně čest, když můžete poslouchat, jak lidé vyprávějí své příběhy. Uvědomíte si, že ať jsou lidé kdekoliv – v Turecku nebo v Mexiku –, všude je hlavním tématem láska, která prostupuje každý příběh i boj.





Otázka: Máte ze své cesty nějaký oblíbený snímek?

Určitě to je fotografie osamělého muže, který sedí na obrubníku v mexickém Juchitánu a připravuje se na další dlouhý den pěšího putování a stopování aut. Byl to velmi silný okamžik – on věděl o mně a já o něm, a přesto jsme oba měli pocit, že jsme úplně sami. Bylo to brzy ráno, ještě než se probudili ostatní běženci cestující s karavanou, a bylo ideální světlo pro můj D850. Měl jsem dojem, že tento snímek je symbolický pro to, čím mnoho uprchlíků prochází. Tento muž opustil svůj domov a všechno, co měl, aby se pokusil pro sebe a svou rodinu vytvořit nový život – rozhodnutí, které mnozí z nás nedokážou pochopit.





Otázka: Jaké vybavení jste si s sebou vzal a jak vám pomohlo pořídit záběry, jaké jste chtěl?

Používal jsem D850 – svůj nejoblíbenější fotoaparát, který je ideální na rychlé a vysoce kvalitní snímky. Také jsem měl šanci vyzkoušet Z 7, který pro mě byl novou zkušeností, ale zamiloval jsem si ho. Práce v terénu vyžaduje spoustu chození, běhání i skákání a lehký fotoaparát Z 7 byl pro něco takového vynikající – mohl jsem na své cestě natáčet i skvělá videa. Tenhle fotoaparát umožňuje snímat v rozlišení 4K a je neuvěřitelné stabilní, to znamená, že se ani nezachvěje. Co se týče výběru objektivů, měl jsem u sebe neustále AF-S NIKKOR 28 mm f/1,4E ED. Je to širokoúhlý objektiv, který je ideální, když potřebujete pracovat se světlem – a také mě nikdy nezklamal.






Otázka: Jaké poselství chcete tímto speciálním projektem přinést?

Abyste opravdu pochopili, čím tito uprchlíci procházejí, musíte vědět, že většina těch, kteří přicházejí do Evropy nebo do USA, tam vlastně být nechtějí. Tohle musíme mít na paměti, abychom lépe pochopili, co prožívají. Tito lidé opouštějí své domovy i své dosavadní životy, protože jim nic jiného nezbývá. Alternativa je příliš nebezpečná a potřebují přežít. Opravdu nemáme ani ponětí, čím vším tito lidé prošli, a proto chci skrze tento projekt a své fotografie vyprávět jejich příběhy a vylíčit, jak vypadá život v těchto podmínkách. Jaké to je žít a milovat pod neustálou hrozbou.

Otázka: Co pro vás znamená, že můžete uskutečňovat takový projekt se společností Nikon?

Mám obrovské štěstí, že jsem mohl pracovat na projektu, jako je tento. Potkal jsem úžasné páry a stal jsem se svědkem takové lásky, o jaké jsem neměl ani ponětí. Jsem proto vážně vděčný Nikonu, že mi pomohl to provést. Projekt byl nejen náročný, ale i užitečný – pomohl mi pochopit mnohé o mně samotném jako o fotografovi. Toto je pouze začátek mé cesty za „Love Stories“ a opravdu doufám, že se tento fotografický seriál bude všem líbit a jeho velmi zvláštní love story každého dojmou.


Poznejte ostatní ambasadory značky Nikon