Jako fotografa ze Švédska fascinují Joela Sámové, kteří osídlili švédskou krajinu před více než 5000 lety. Pomocí fotoaparátů Nikon a s využitím svých kořenů ve sportovní fotografii předvádí Joel každodenní život Sámů způsobem, který vyvrací stereotypy a ukazuje přechod od tradičních činností k moderní době.

Maxida Märak

Maxida Märak je umělkyně vystupující ve Stockholmu.

„Když jsem vyrůstala, měla jsem pocit, že mi chybí lidské vzory, které zažily strasti života Sámů a bojovaly za práva domorodců. Usoudila jsem proto, že se musím sama takovým lidským vzorem stát.“

Ola Stinnerbom

Ola Stinnerbom, sámský umělec a výrobce bubnů.

„Pracuji na reinkarnaci sámského bubnu a ukazuji jeho význam v moderní době. Mým záměrem je motivovat sámské děti a mladé lidi, aby si postavili svůj vlastní buben a hráli něj, a tím oslavili naše kulturní dědictví.“

Merethe Kuhmunen

Merethe Kuhmunen, studentka kožedělného a textilního programu v Sámském vzdělávacím středisku.

„Vzpomínám si, když jsem si poprvé uvědomila, že se mi líbí dívky. Bylo mi 10. V místě, odkud pocházím, lidé o rozdílné sexuální orientaci nikdy nemluví, takže mi trvalo dlouho, než jsem jim to řekla. Avšak jakmile jsem to udělala, měla jsem pocit, že explodoval svět. Dokonce i dnes se mi zdá, že je třeba mezi Sámy udělat ještě hodně v otázkách rozdílné sexuální orientace. Nevzdám se. Myslím, že každý má právo být tím, čím je.“

Marika Renhuvud

Marika Renhuvud je tanečnice, která vyrostla u Storsäternského vodopádu a pochází z Idre, nejjižnější sámské vesnice ve Švédsku.

„Když mi bylo 10, přestěhovala jsem se do Falunu a začala tančit. Od té doby tancuji. Nyní žiji ve Stockholmu, kde studuji tanec na baletní akademii.“

„Taneční kariéra pro mě nebyla úplně samozřejmou volbou. Po celý život jsem ráda pracovala se soby a od útlého věku jsem s otcem chodila za nimi do lesa. Opravdu se mi to líbí, ale uvědomila jsem si také, že musím tančit, protože mě to dělá šťastnější než cokoliv jiného.“

„Myslím, že prostřednictvím tance můžeme sdělovat a vyprávět příběhy o naší kultuře. Mohu se projevit, vyjádřit bolest, pocity i myšlenky a co chci změnit v naší společnosti.“

Matti Berg

Matti Berg je starostou sámské vesnice Girjas. Z rozhodnutí okresního soudu v Gällivare v únoru 2016 byla Girjasu udělena exkluzivní práva na kontrolu rybolovu a lovu v oblasti, čímž byly obnoveny pravomoci, které byly odebrány Sámům švédským parlamentem v roce 1993.

„Tato země pro mě tolik znamená. Je mou součástí, součástí mých lidí a součástí celé mé identity. Je pro mě vším.“

Katarina Kielatis

Katarina Kielatis, studentka kožedělného a textilního programu v Sámském vzdělávacím středisku.

„Nemám ráda slovo „Laponci“, protože je to ponižující, podceňující a diskriminační slovo, kterým nás označovala švédská vláda. Používám slovo Sámové, protože ho Sámové vždy používali.“

Bo Sunna

Od 80. let bojuje Bo Sunna a jeho rodina s místními a státními úřady za znovuzískání práva k pastevectví sobů, a tím za znovuzískání sámské identity a práv původního obyvatelstva.

V současnosti žije rodina se svými soby mimo soudní systém, bez ochrany, kterou využívají ostatní Sámové. Děti a vnoučata Bo Sunny nemají právo vlastnit soby, i když jsou Sámové a jsou součástí rodiny s historií pastevectví sobů.

Anders Sunna

Anders Sunna, umělec

„Velká část mých děl je založena na zážitcích rodiny a událostech, kterými prošla, jako je přesídlení v roce 1986.“

Mattias Jonsson

„Díky kultuře a způsobu života Sámů jsem měl fantastickou výchovu. Svým dětem chci dát stejnou výchovu a chci je co nejvíce vést.“