ŽIVOTOPIS ALŽBĚTY JUNGROVÉ

ALŽBĚTA JUNGROVÁ

Přestože je tato autorka – „srostlá“ s fotoaparátem již od raného dětství – obecně známá jako reportážní či spíše dokumentární fotografka, s úsměvem sobě vlastním vypráví: „Když mi bylo asi devět let, tak jsem dělala stylizované fotky. Kradla jsem v obchodním domě Máj ruce figurínám, a z nich jsem vytvářela různá zátiší. Nemyslela jsem si, že budu dělat dokument a reportáž.“

 

Nicméně po studiu na legendární „Grafárně“ v pražské Hellichově ulici, její cesta vedla vcelku logicky do redakcí tuzemských deníků. Pracovala jako reportérka v MF Dnes, později navázala spolupráci s Hospodářskými novinami, fotografovala pro Lidové noviny a deníky vydavatelství Vltava Labe Press. Její práce brzy nezůstala bez povšimnutí ani u zahraničních tiskových agentur jako například CPA či Demotix. Odtud už pokračování fotografické kariéry Alžběty Jungrové směřovalo převážně „ven“. S fotoaparátem dokumentovala ta nejděsivější místa a příběhy naší planety. Po bezmála jedné dekádě, kdy fotila války, nemoci, utrpení a drogy, Alžběta Jungrová tentokrát už bez úsměvu na tváři říká: „Při téhle práci poznáte, že my se tady trápíme nad obyčejnými blbostmi, které vůbec nemají tu váhu, jíž jí přisuzujeme. Ztratila jsem víru v jakoukoliv spravedlnost, logiku, smysl…“

 

Fotografie Alžběty Jungrové získaly naprosto právem několik ocenění Czech Press Photo a dvakrát tato autorka obdržela ocenění UNHCR, udělované za významnou pomoc uprchlíkům. V současné době již Alžběta pobývá v Praze, fotí pro lifestylové magazíny, živí se komerční fotografií a hlavně si užívá tvůrčí svobody volné tvorby.