Jak dlouho fotografujete?

Fotografovat jsem začal ve věku 12 let. Vyrůstal jsem v regionu Vosges ve Francii, což znamenalo, že jsem byl obklopen divokou přírodou a mým dětským hřištěm byl les. Můj otec mi v tomto roce daroval můj první fotoaparát – Nikon FE2. Když se dívám zpět, tak mohu říci, že mi tento přístroj pomohl odstartovat mou fotografickou kariéru. Vždy jsem zůstával věrný značce a dnes již používám výrobky Nikon po dobu 28 let. 

Stále si pamatuji první snímek, který jsem pořídil. Změnil můj život. Při zkoumání lesa v blízkosti mého domova jsem narazil na malého jelena. Byl jsem nadšený možností fotografovat toto krásné zvíře v jeho přirozeném prostředí a stejné pocity mám i dnes.

Po dlouhých letech učení fotografického řemesla jsem se rozhodl odejít dříve ze školy, abych se mohl plně věnovat fotografii. V průběhu těchto let jsem mnoho cestoval a dělal různé práce, abych si ušetřil na objektivy NIKKOR, o kterých jsem snil. V roce 1999, kdy mi bylo 23 let, jsem získal grant na tříměsíční cestu na ostrost Hokkaidó v Japonsku. Byla to má první zakázka, na které jsem pracoval jako profesionální fotograf. V následujícím roce jsem si zajistil svou první práci jako fotoreportér a od té doby má fotografická kariéra pokračuje.

Jaké jsou vaše největší úspěchy?

Nejvíce si cením své práce z roku 2013, kdy jsem fotografoval bílé vlky v severním Nunavutu, vzdálené části Kanady. Vždy jsem snil o setkání s těmito nepolapitelnými vlky žijícími na Kanadském arktickém souostroví. Mým snem bylo vyfotografovat vlka, který se ještě nikdy nesetkal s člověkem. Podnikl jsem krátkou cestu na Ellesmerův ostrov a fotografoval zde vlky v jejich přirozeném prostředí.

Nebyla to v žádném případě snadná cesta, protože práce v arktických podmínkách má svá úskalí. Chtěl jsem pracovat sám, protože velký tým by rušil zvířata. Některé dny byly obtížné a musel jsem u sebe mít mnoho vybavení, ale tisíce snímků, které jsem pořídil, stály za to. V blízkosti vlků jsem cítil zvláštní pocit lehkosti – vypadalo to, jako kdybychom byly na určité úrovni propojeni. Mým hlavním cílem je zkoušet zmenšovat mezeru mezi člověkem a přírodou. Při své cestě do Kanady jsem cítil, že se mi to podařilo.

Co vás jako fotografa žene vpřed?

Pohání mě zvídavost, touha po dobrodružství a chuť splnil si dětské sny o setkání s mými oblíbenými divokými zvířaty.

Co se vám líbí na fotografování zvířat v přírodě?

Divoká zvířata mě vždy zajímala. Na fotografování zvířat v jejich přirozených prostředích je něco magického, zejména když vás neregistrují. Práce profesionálního fotografa zvířat v přírodě mi umožnila cestovat po světě, setkávat se s novými lidmi a potkávat úžasná zvířata.

Jakým profesionálním výzvám jste v minulosti čelil?

Již v mládí jsem věděl, že toto je profese, kterou chci dělat. Ale profesionálním fotografem se nemůžete stát přes noc – nejprve musíte čelit mnoha překážkám. Na začátku potřebujete správné vybavení a to může stát mnoho peněz. Pracoval jsem velmi tvrdě, aby si mohl koupit svůj první profesionální fotoaparát, a potřebné šetření může často trvat déle, než byste předpokládali. Je to boj pro všechny začínající fotografy, a pokud se zdá konečný cíl velmi vzdálený, může vyústit ve frustraci. Moje rada je nevzdávat se. Pokud jste dostatečně vytrvalí, dosáhnete svého cíle.

Na jakých fotografických projektech jste pracoval a které patří mezi vaše oblíbené?

Během svého prvního projektu na ostrově Hokkaidó jsem fotografoval labutě a jeřáby v japonské zimní scenérii. Bylo to krásné. Měl jsem velmi malý rozpočet a velké nápady, a byl jsem rozhodnut dosáhnout co možná nejlepších snímků. Byl jsem zcela uchvácen zemí a její divokou přírodou a velmi rád bych zde býval strávil více času. Tento projekt byl prvním krokem v mé profesionální kariéře fotografa zvířat v přírodě, takže je pevně ukotven v mé mysli.

Kdo nebo co vás inspiruje?

Mou inspirací je můj otec, který je také fotograf. Pomohl mi rozvíjet a směrovat mou kariéru. Když jsem byl mladý chlapec, můj otec a já jsme trávili mnoho času v lese. Naučil mě vše o různých druzích divokých zvířat, která zde žila, a vštípil mi hluboký respekt k přírodě. Tento můj respekt během let ještě zesílil. Můj otec mě naučil seznámit se předem s fotografovanými živočišnými druhy, naučit se jejich zvyky a osobitosti. Takto lze dosáhnout nejlepších možných snímků bez narušení jejich životů. 

Jaké je vaše oblíbené vybavení Nikon a proč?

Pro fotografování zvířat v přírodě je skvělý Nikon D5. Má rychlejší snímací frekvenci než předchozí modely, fantastický rozsah citlivostí ISO a režim tiché expozice, který má zásadní důležitost při fotografování divokých zvířat v jejich přirozených prostředích. Rovněž rád používám dlouhé teleobjektivy. NIKKOR 600 mm f/4E FL ED VR a NIKKOR 800 mm f/5,6E FL ED VR mají fantastický dosah a umožňují pořizovat detailní snímky objektů, aniž by docházelo k jejich vyrušování.

Jaké vybavení budete nejvíce používat v následujících měsících?

Budu používat zejména fotoaparáty Nikon D5 a Nikon D500. Těším se na práci s přístrojem Nikon D500, protože má lehké tělo, režim tiché expozice a možnost záznamu videosekvencí 4K.

Rovněž bych rád použil svůj objektiv NIKKOR 800 mm během nadcházející cesty do Tibetu, kde bych chtěl fotografovat sněžného leoparda – notoricky známého jako plaché a samotářské zvíře.

Jak se vám líbí vaše nová role evropského ambasadora společnosti Nikon?

Jsem nadšen a poctěn být jedním z evropských ambasadorů společnosti Nikon. Doufám, že budu moci – prostřednictvím svých snímků – sdílet krásu přírody a divokých zvířat s těmi, kdo ji doposud neměli možnost ocenit. Vždy jsem měl silný vztah ke společnosti Nikon, který pramenil z práce s mým prvním fotoaparátem. Toto je pro mě skvělá příležitost k posílení tohoto spojení a dalšímu rozvoji mých vztahů s týmy Nikon po celém světě.

Jaká je vaše rada začínajícím fotografům zvířat v přírodě?

Stát se profesionálním fotografem není v žádném případě snadné. Pokud chcete udělat další krok, je důležité se nevzdávat. Budete-li skutečně chtít, dosáhnete toho. Co se týká fotografování zvířat v přírodě, důležité je správné zaujetí a trpělivost. Příroda je nepředvídatelná a musíte být připraveni na to, že se věci nebudou odvíjet tak, jak jste plánovali. Ale nejdůležitější ze všeho je respekt – musíte znát zvířata, jejich chování a zvyky, a nikdy je nerušit.