Začtěte se do našich článků a získejte více informací ze světa fotografie

Dříve než vyhodnotíte místo a osvětlení a dříve než vezmete do ruky fotoaparát a zvolíte objektiv, je dobré využít trochu strategie a psychologie. Toto jsou skutečně základní prvky, které budete potřebovat pro dosažení pěkných snímků vašich dětí nebo vnoučat, neteří či synovců.

To je jedna z věcí, které nás naučila Tamara Lackey. Její mistrovství v oblasti portrétů a snímků životního stylu dokazuje, že důležité jsou nejen fotografické zkušenosti, ale že je nutná rovněž jasná strategie. Tamara konzistentně zachycuje nálady, okamžiky a výrazy, které jsou zásadní pro nezapomenutelné snímky dětí.

Zde jsou další její poznatky:

Věk a očekávání

Věk vašich objektů určuje, co od nich můžete požadovat. „Když pracuji s malými dětmi – od nemluvňat po batolata – je součástí mé práce ovládnutí jejich emocí“, říká Tamara. „Když se chystám fotografovat, vím, že nemají zájem být fotografovány, a tak je musím zaujmout. Takto alespoň na milisekundy získám potřebný výraz“. Zaujetí může znamenat hraní si s dítětem po určitou dobu nebo během celého fotografického sezení, aby dítě vydrželo na Tamarou zvoleném místě. Nebo to může znamenat volbu místa a opatrné – „inspirujícím a nerušícím způsobem“ – přemístění dítěte na toto místo. „Vždy přemýšlím o tom, jak je umístím, abych stále jen nefotografovala jejich hlavy zezadu. Na základě věku snižuji svá očekávání ohledně možností vzájemné komunikace a snažím se rychle využít těch několik okamžiků, které budu mít k dispozici“.   

U dětí ve věku od čtyř do devíti let očekává Tamara mnoho exhibicí a předvádění se před fotoaparátem. „Tyto děti se rády předvádějí – dívej se, jak dělám tohle, dívej se, jak dělám támhle to – takže si musím být jistá, že rovněž toto vyfotografuji pro získání autentičtějších snímků“.

Když fotografovaný objekt dosáhne devíti až dvanácti nebo třinácti let, fotografuje Tamara děti, které začínají být nesmělé a stydlivé z toho, jak vypadají a jak budou působit. „Myslí si, vypadám dobře, pěkně, módně, a bude to vypadat dobře na Instagramu? Takže jedním z mých úkolů je dosáhnout toho, aby si děti byly jisté samy sebou a cítily se dobře, a provádím další kroky pro získání jejich atraktivního vzhledu na snímcích, protože to pro ně nyní víc znamená. A jak jim ukazuji, že je fotografuji atraktivním způsobem – protože je stavím do příznivých póz a dobře nasvítím – získávám více jejich skutečného zájmu“.   

U teenagerů je přístupem Tamary smířit se s pravdou: „Ať to řeknou nebo ne, vím, že tady nechtějí být a nechat se fotografovat“. Říká jím, že je na jejich straně, stanovuje odpočet – „zabere to pár hodin“ – a hledá a zachycuje mikrovýrazy. „Trvá to pouze sekundu, získat jejich smích nebo intenzivní vzhled než si vzpomenou, že na mě nemají reagovat“. Mluví s nimi, ale vyvaruje se očividného – „Co studuješ ve škole?“, protože to nefunguje. „Na tento dotaz mají předem jasné reakce a výrazy“, říká. Takže na to jde netradičně, například dotazy na jejich postoj k současným návrhům zákonů v kongresu. Měřítkem jejího úspěchu s teenagery je, kolikrát slyší v nějaké verzi reakci „Nevěděl(a) jsem, že to bude vypadat takhle!“, když její objekty vidí snímky na monitoru fotoaparátu.

Ve skutečnosti, říká Tamara, „Když vidíte video, které mě zachycuje při fotografování dětí, vypadá to, jako když nic nezískávám, ale pro dosažení potřebného výrazu mi stačí pouze 1/200 nebo 1/1 000 sekundy. Jdu fotografovat uvolněná, s vědomím, že mi stačí pouze zlomek sekundy tu a tam, a pokud jich zachytím osm až deset, stačí to“.

Vybavení

A tady přicházíme k vybavení. Pokud máte na zachycení výrazu pouhé milisekundy a možná trochu déle na zachycení póz, potřebujete objektivy s vysokou světelností a krátké časy závěrky. Rovněž potřebujete pracovat rychle, takže je základem naprostá znalost používaného vybavení. „Nejhorší věcí na světě je spatření úžasného výjevu v okamžiku, kdy máte špatné nastavení nebo nejste připraveni“, je názor Tamary na to, že práce s technikou se musí stát druhou přirozeností.

Faktor důvěry

Klíčem profesionálního fotografa je vybudování důvěry mezi ním a fotografovaným objektem, ale to je stejně důležité i při fotografování rodiny. „Nejlepším způsobem, jak začít fotografovat své děti nebo neteře či synovce“, říká Tamara, „je říci, „Mým cílem je pořídit skvělé snímky a přitom se bavit“. A poté jim dejte vědět, že přispívají k úspěchu snímku – je to pro ně základem jistoty“.

Zůstaňte propojení

Tamara má tendenci fotografovat často s fotoaparátem daleko od těla, aby udržela interakci mezi ní a objektem. „Někdy když pohnete velkou černou krabicí před vaší tváří, komunikace skončí“, říká. „Jsem zvyklá na fotografování s fotoaparátem mimo svou tvář, takže mohu komunikovat a získat skutečně osobité výrazy. Někdy to vypadá, že se objekt dívá jinam, ale ve skutečnosti se dívá na mě, protože fotografuji s fotoaparátem drženým od sebe“. Pro tento účel často používá širokoúhlý objektiv, jako je 35 mm, nebo má nastavenu nejkratší ohniskovou vzdálenost zoomu – „skvělý objektiv pro tuto techniku je 24–70 mm“, říká.

Zaměření na výraz

„Pokaždé když fotografuji a vyhledávám záběr, myslím na to, co mohu eliminovat“, říká Tamara. „Čím více toho mohu eliminovat, tím působivější bude výraz objektu, protože pozorovatelé se soustředí na to důležité. Všechny ostatní věci, které by mohly rušit, byly odstraněny. Nejde jen o „vyčištění“ pozadí – většina lidí ví, že pokud chcete výraznější snímek, potřebujete méně prvků – jde o to, odstranit ze záběru vše, co odvádí váš zrak od toho, co chcete vidět“. Pokud to znamená fyzicky přemístit věci z cesty nebo zcela změnit úhel pohledu, pak i když to může znamenat nedokonalé osvětlení a nutnost přisvícení, tak když se získá čistší vzhled a pocit, jdu to toho. Nepřeplněné obrazové pole znamená velký rozdíl v působivosti snímků a dopadu na nich zachycených výrazů“.

Plné nasazení

Při fotografování dětí není během akce žádná přípravná doba. Nesmíte ztratit ani sekundu. „Často vidím fotografy nebo rodiče pořizovat snímky dětí a výměn názorů, při kterých děti reagují a smějí se, a oni nefotografují. Zapomínají, že jde o fotografování. Každé sezení začíná za mé plné připravenosti“.

Tamara zjistila, že nejlepší snímky získává u některých objektů ihned na začátku fotografování: u jiných zase až na konci. Ale nikdy předem neví, jak to půjde, takže její přístup je následující: „Celou dobu se něco děje.“

Neustálá tvorba kompozice snímků

Neztraťte snímek, pokud není kompozice perfektní. „Někdy musím umístit objekt do celkové kompozice způsobem, který se mi nelíbí“, říká Tamara, „ale vím, že je objekt ostrý a čistě zobrazený a že mohu později upravit výřez pro dosažení lepší kompozice a požadovaného vzhledu a pocitu“. Což je jedním z důvodů, proč upřednostňuje rozlišení fotoaparátů D800 a D4 – „Mohu udělat výřez a stále mám kvalitní snímek. Je skvělé mít k dispozici takovouto rezervu“.

Objektivy

„Nejhorší věcí může být nutnost ustoupit o krok zpět, protože máte na fotoaparátu dlouhý objektiv, a kompletně ztratit kontrolu nad objektem. Při použití objektivu 35 mm mohu zůstat blízko ...a navíc i dosáhnout malé hloubky ostrosti, pokud nechám objekt vhodně vzdálit od pozadí“.

Takže blízkost se rovná kontrole? „Protože jste blízko, musí vám věnovat pozornost“, říká, „a já obecně potřebuji být blízko, abych si udržela kontrolu. Pokud musím ustupovat s dlouhým objektivem a jsem daleko, ztrácím jejich pozornost. Volba objektivu mi doslovně umožňuje být na délku paže, když je směruji zpět do záběru, a to je nutné ve věkové skupině dětí umožňující jen omezenou interakci. Pokud se dostanou pryč ze záběru, musím je posunout zpět“.